AŽ DO OBLAK

LETADLO LETÍ NAD OBLAKY,
JÁ CHTĚLA BYCH VZLÉTNOUT TAKY..
DO VÝŠKY AŽ NAD MRAKY,
POVÝŠIT SE NAD PTÁKY...

KŘÍDLA CHYBÍ, ALE KDYBY...
SNÍT O TOM JE PARÁDA,
UMÍM PLAVAT JAKO RYBY,
V LÉTÁNÍ JE ZÁHADA...

NEMÁM KŘÍDLA JAKO  PTÁCI,
POLOŽÍM SE NA ZÁDA,
BUDU HLEDAT INSPIRACI,
EXISTUJE NÁHRADA?

KŘÍDLA NEJSOU NIKDE K MÁNÍ,
V OBCHODECH JE SHÁNÍM.
TO NENÍ NIC PRO ZASMÁNÍ,
JSOU MÝM NESPLNĚNÝM PŘÁNÍM.

PRÁZDNINOVÁ

LÉTO A S NÍM PRÁZDNINY,
ZAČNU DĚLAT BLBINY.
AŽ NASTANE ŠKOLY ČAS,
VZORNÁ BUDU MUSET ZAS.

LETNÍ DEN I LETNÍ NOC,
UŽIJI SI TOHO MOC.
NUDA U MĚ NEMÁ MÍSTA.
TÍM SI JSEM VÍC NEŽ JISTÁ.

VODA, HORY,LESY, LUKA,
MOJE SRDCE ŠTĚSTÍM PUKÁ,
LÉTO NEJKRÁSNĚJŠÍ ČAS,
LÁKÁ K HRÁTKÁM TAKÉ VÁS?

ZÁKAZ PRO ZVÍŘÁTKA

PSI, KOČKY A KRÁLÍKY
ČEKÁ VÝLET VELIKÝ.
CHCI SI JE VZÍT S SEBOU TOTIŽ,
V TOM JE ALE VELKÁ POTÍŽ.

V TÁBOŘE LETNÍM PRO DĚTI,
MĚLI BY DOBŘE VĚDĚTI,
ŽE BEZ ZVÍŘAT SE NEDÁ ŽÍT,
MUSÍM SI JE S SEBOU VZÍT.

ONO SE TO NESMÍ? ONO TO PRÝ NEJDE?
DO BATOHU SE MI ASPOŇ JEDNO VEJDE.
KRÁLÍK? PEJSEK? KOČKA?
KDO Z NICH DOMA POČKÁ?

MÍSTO BATOHU KUFR JSEM MĚL,
A TAK SE NESTALO, TO CO JSEM CHTĚL.
NA TÁBOR ODJEL JSEM NAKONEC SÁM,
ZVÍŘÁTKA MOJE, JÁ RÁD VÁS MÁM!

KOČKA, KRÁLÍK I MŮJ PES,
NEJSOU SMUTNÍ VŮBEC DNES.
POSTARÁ SE O NĚ MOJE MAMINKA,
ČTRNÁCT DNÍ JE PŘECE CHVILINKA.

RŮŽOVĚ

PŘES RŮŽOVÉ SKLÍČKO
NA SVĚT DÍVÁM SE.
ZA RŮŽOVOU BARVOU
KRÁSA SKRÝVÁ SE.

SVĚT OKOLO SEBE,
TEN JÁ RÁDA MÁM,
ŽIVOTA A BAREV
JÁ SI UŽÍVÁM.

A KDYŽ NEMÁM SKLÍČKO,
BRÝLE NASADÍM,
NA RŮŽOVÝ ŽIVOT,
VŽDY SE NALADÍM!

A,B,C,D A TAK DÁLE...

ADAM, BĚTA, CYRIL,DANA
KOUPILI SI PAVIÁNA.

EMIL, FRANTA, GUSTA, HANA,
MAJÍ DOMA LEGUÁNA.

CHRUDOŠ, IVA, JITKA,KÁJA,
JEJICH ŠIMPANZ TO JE FRÁJA.

LENKA,MILAN,NORA,OLEG,
ŽIRAFY JIM OKOUSALY STOLEK.

PETR,RADEK, SOŇA,ŠÁRKA,
JEJICH ZEBRY, SAMÁ ČÁRKA.

TOMÁŠ. URŠULA I VĚRKA,
PÁVI MAJÍ KRÁSNÁ PÉRKA.

A CO TEPRV ZDENĚK S ŽOFKOU,
VYDALI SE ZA UŽOVKOU.

HOLKY, KLUCI ŘÁDKY VEDOU ,
POPERTE SE S ABECEDOU!

SNĚHULÁK

V LEDNU STAVĚT SNĚHULÁKA,
TO MĚ LÁKÁ, TO MĚ LÁKÁ.
CO VŠAK DĚLAT, KDYŽ SNÍH NENÍ?
ZKUSÍM PĚNU NA HOLENÍ!

TÁTA O TOM, ALE NEVÍ,
ČÍMPAK ON SE OHOLÍ?
PĚNA STEKLA A UŽ NENÍ,
SNĚHULÁK HNED POVOLÍ.

PROČ JEN ZIMA BYLA  SKOUPÁ
A JÁ MALÁ HOLKA HLOUPÁ.
TÁTA PROTO  V ZIMĚ NOSÍ..
NEVÍŠ? PŘECE PLNOVOUSY!

DENÍČEK

Píšu si deníček,
je to můj koníček.
Píšu ho každý den,
sedmkrát za týden.

Říkám mu přeci
i tajné věci.
Linky se míhají,
myšlenky stíhají
jedna druhou
někdy jsou v předstihu,
někdy zas zbudou.

Píšu si deníček,
je to můj koníček.
Píšu ho tajně,víš?
Mám na něj dobrou skrýš!

Zná mou první lásku,
vlastní utrženou sedmikrásku.
Ví, co mě trápí,
ví, jak čas strašně kvapí.
Zná moje bolístky,
sbírám v něm čtyřlístky.

Píšu si deníček,
je to můj koníček.
Každý den do něj vložím sebe,
myšlenky, slunce, nebe, Tebe!