RŮŽOVĚ

PŘES RŮŽOVÉ SKLÍČKO
NA SVĚT DÍVÁM SE.
ZA RŮŽOVOU BARVOU
KRÁSA SKRÝVÁ SE.

SVĚT OKOLO SEBE,
TEN JÁ RÁDA MÁM,
ŽIVOTA A BAREV
JÁ SI UŽÍVÁM.

A KDYŽ NEMÁM SKLÍČKO,
BRÝLE NASADÍM,
NA RŮŽOVÝ ŽIVOT,
VŽDY SE NALADÍM!

A,B,C,D A TAK DÁLE...

ADAM, BĚTA, CYRIL,DANA
KOUPILI SI PAVIÁNA.

EMIL, FRANTA, GUSTA, HANA,
MAJÍ DOMA LEGUÁNA.

CHRUDOŠ, IVA, JITKA,KÁJA,
JEJICH ŠIMPANZ TO JE FRÁJA.

LENKA,MILAN,NORA,OLEG,
ŽIRAFY JIM OKOUSALY STOLEK.

PETR,RADEK, SOŇA,ŠÁRKA,
JEJICH ZEBRY, SAMÁ ČÁRKA.

TOMÁŠ. URŠULA I VĚRKA,
PÁVI MAJÍ KRÁSNÁ PÉRKA.

A CO TEPRV ZDENĚK S ŽOFKOU,
VYDALI SE ZA UŽOVKOU.

HOLKY, KLUCI ŘÁDKY VEDOU ,
POPERTE SE S ABECEDOU!

SNĚHULÁK

V LEDNU STAVĚT SNĚHULÁKA,
TO MĚ LÁKÁ, TO MĚ LÁKÁ.
CO VŠAK DĚLAT, KDYŽ SNÍH NENÍ?
ZKUSÍM PĚNU NA HOLENÍ!

TÁTA O TOM, ALE NEVÍ,
ČÍMPAK ON SE OHOLÍ?
PĚNA STEKLA A UŽ NENÍ,
SNĚHULÁK HNED POVOLÍ.

PROČ JEN ZIMA BYLA  SKOUPÁ
A JÁ MALÁ HOLKA HLOUPÁ.
TÁTA PROTO  V ZIMĚ NOSÍ..
NEVÍŠ? PŘECE PLNOVOUSY!

DENÍČEK

Píšu si deníček,
je to můj koníček.
Píšu ho každý den,
sedmkrát za týden.

Říkám mu přeci
i tajné věci.
Linky se míhají,
myšlenky stíhají
jedna druhou
někdy jsou v předstihu,
někdy zas zbudou.

Píšu si deníček,
je to můj koníček.
Píšu ho tajně,víš?
Mám na něj dobrou skrýš!

Zná mou první lásku,
vlastní utrženou sedmikrásku.
Ví, co mě trápí,
ví, jak čas strašně kvapí.
Zná moje bolístky,
sbírám v něm čtyřlístky.

Píšu si deníček,
je to můj koníček.
Každý den do něj vložím sebe,
myšlenky, slunce, nebe, Tebe!

ČEKÁNÍ NA JEŽÍŠKA

KDO SE TĚŠÍ NA JEŽÍŠKA,
TIŠE LEHNE, ZAVŘE VÍČKA..
SNĚNÍ- ČEKÁNÍ MU ZKRÁTÍ
A KDYŽ ZAZNÍ ZVONEK
 A ROZSVÍTÍ SE SVÍČKA,
SMÍ OTEVŘÍT VÍČKA.

HVĚZDIČKY V NICH ZAZÁŘÍ,
STROMEČEK SE ROZZÁŘÍ,
JEŽÍŠEK SE SNESL K ZEMI
A PŘINESL LÁSKU K NÁM,
JSEM ŠŤASTNÁ, ŽE K NÁM PŘIŠEL,
JSEM RÁDA, ŽE VÁS TU MÁM.

DUŠIČKOVÉ VYZNÁNÍ

Kde dušičky bydlí?
Kdepak asi sídlí?
Všude kolem nás?
Slyší lidský hlas?

Řekla bych jim,
co jsem nestačila,
když jejich duše
ještě žila..

Mají dušičky vůbec uši?
Nebo je zvuk jenom ruší?
A jestlipak něco vidí?
Stromy, louky, lidi?

Ukázala bych jim,
co všechno jsem se naučila,
od doby, co jejich duše
ještě žila....

Ať už jsou dušičky kdekoli,
já na ně  stále myslím
a s láskou zapaluji svíci,
tiše a beze slov,

ač chtěla bych jim říci...
NEZAPOMENU..

NAPROTI

NAPROTI NA STRÁNI,
SEDĚLI   HAVRANI.
NĚCO TAM ZOBALI,
IGELITOVÉ OBALY.

NAPROTI NA STROMKU,
VIDĚL JSEM VEVERKU,
LOUSKALA OŘÍŠKY,
ČISTILA PELÍŠKY.

NAPROTI NA POLI,
PÁSLI SE DVA VOLI,
VEDLE NICH KRÁVY,
SNĚDLI HODNĚ TRÁVY.

NAPROTI V LESÍČKU,
SPATŘIL JSEM SOVIČKU.
ZVESELA HOUKALA,
DIVNĚ SE KOUKALA.

NAPROTI V ULICI,
KOUPIL JSEM SLEPICI.
SNESE MI VAJÍČKO,
RADUJ SE, BABIČKO!

NAPROTI V DOMĚ,
JE DĚVČE PRO MĚ.
MOC SE MI LÍBÍ,
JEDNOU..CO KDYBY..?